Doporučujeme: TV program | Zkracovač dlouhých adres | Italo.cz | Snadné sdílení souborů | Zkus to jinak - logicky | Stahovač videí z YouTube | Měření rychlosti internetu

aurea.mujblog.info — Pravda proti světu

16. Plameny

Datum: 24. 11. 2006 22.44 | Autor: Aurea | 3531× | Kategorie: Harry Potter a Meč dědice | Komentáře: 3

            Harry se propadal do plamenů. Všechno štípalo a to hodně nepříjemně. Začalo se to stupňovat. Cítil, jak se mu pálí kůže. A cítil nesmírnou bolest. Pomalu začal ztrácet paměť, až se propadl do bezvědomí.

 

            Před sebou viděl jen tmu.

 

            Chtěl se pohnout, ale jako by neměl své tělo.

  ***********************************************************************

 

            Harrymu se podařilo otevřít oči. Zjistil, že leží ve své posteli. Ve svém domě. Pocítil neskonalou radost. DOKÁZAL TO!!!! Znovu uvidí svého otce, Siriuse, Rona, Hermionu, ...

Nemohl se dočkat až je všechny znovu obejme. Bylo to k neuvěření, že se dokázal dostat z Ledovce. Ještě stále tak úplně nedokázal uvěřit.

 

            Chtěl vstát a pořádně se najíst, protože si uvědomil, jak obrovský má hlad. Ale nemohl se pohnout. Nedokázal ani pohnout rukou.

 

            „RUPÍKU!!!“ zařval, co mu síly stačily.

 

            Okamžitě se u něho objevil“velitel“ domácích skřítků.

 

            „Pane, jsem tak rád, že jste se konečně probral. Všichni jsme o vás měli strach. Co pro vás mohu udělat?“

 

            „Co se to se mnou děje. Nemůže se ani pohnout. A jak jsem tu dlouho?“

 

            „Pane. Asi tak před dvěma měsíci jsme dělali úklid, ostatně jako každý den. A potom jsme vás našli ležet v kuchyni. Byl na vás strašný pohled. Bal jste celý od krve a na pokraji vyčerpání. Skoro jste nejevil známky života,“ na chvíli přestal, protože se musel vysmrkat do svého trička, a potom pokračoval, „mysleli jsme si, že to nepřežijete. Naštěstí jste se začal uzdravovat. Ale velice pomalu. Byl jste neustále v kómatu. Ja radost znovu slyšet váš hlas.“ dopověděl Rupík a v očích měl ještě stále slzy.

 

            Harrymu trvalo než si uvědomil, co vůbec jeho zaměstnanec řekl. To musely způsobit ty plameny. Takovou hroznou bolest snad ještě nikdy necítil. Byla o hodně bolestivější něž Cruciatus.

 

            „Cože, jak dlouho sem tady? Kolikátého je?“ zeptal se Potter nevěřícně.

 

            „Ležíte už tady přes dva měsíce. A další měsíc jste se zde ani neukázal. Všichni jsme se o vás strašně strachovali. Dnes je třináctého listopadu.

 

            Už začal nový školní rok v Bradavicích. Jak se asi mají jeho přátelé.

 

            „Proč se nemůžu hýbat?“

 

            „To bude asi tím, že jste své svaly nepoužíval dlouhou dobu. Chce to čas, pane. Ještě budete muset pár dní ležet v posteli. Dokud se vám nevrátí vaše síla. Ale budete v pořádku. Určitě. Chcete něco na večeři?“

 

            „Ano mám velký hlad. Ale nevím, jak budu moci jíst, protože se mi nepodařilo hýbat rukama. Mohl bys mi s tím pomoci, prosím?“ zeptal se zdvořile Harry.

 

            „Ano jistě.“ Rupík jen luskl prsty a na nočním stolku se objevil tác.

 

            Skřítek pomohl Potterovi do pololehu a polosedu. A potom mu podával jídlo po lžičkách.

             Když dojedl večeři, tak usnul bezesným spánkem.   



Komentáře:

  1. Lily24. 11. 2006 22.49

    Super, ale krátký.



    odpovědět
  2. šibal24. 11. 2006 22.49

    Rupík krmí miminko :-D :-D



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: