Doporučujeme: Snadné sdílení souborů | Měření rychlosti internetu | TV program | Stahovač videí z YouTube | Zkus to jinak - logicky | Zkracovač dlouhých adres | Italo.cz

aurea.mujblog.info — Pravda proti světu

21. Vánoce

Datum: 4. 2. 2007 18.41 | Autor: Aurea | 4467× | Kategorie: Harry Potter a Meč dědice | Komentáře: 14

          Vánoce uběhly jako voda. Na začátek těchto svátků přijeli Harryho přátelé. Den předtím se nastěhovali James, Sírius a Remus. Byly jim přiděleny pokoje v části domu, která byla určena profesorům. Ron s Hermionou byli ubytováni v pokojích, jež byly vyhrazeny pro Nehelvítskou kolej. Harry všem ukázala svůj dům, nové Bradavice. Ale nezapomněl zatajit nějaké ty tajné místnost.

          Pod stromeček dostal Harry hromadu dárků. Pár knih, mladý Potter se tajně domníval, že mu je dala Hermiona a Profesor Lupin. Od Rona dostal první číslo nově vycházejícího časopisu Čarodeník a spolu s tím i jeho předplatné na celý příští rok. Od Hagrida dostal jako vždy ručně pečené cukroví, které bylo tvrdé jako kámen. Od tatínka dostal krásné hodinky, které měly hned několik funkcí, ale Harry byl moc líný na to, aby si přečetl návod. Takže se to bude muset vyzkoušet sám na vlastní kůži. Taky se dozvěděl, že to byly hodinky, které vybíral s Lily, když ještě nebyl na světě. Původně je měl obdržet při příležitosti nástupu do Bradavic. Ale tak se bohužel nestalo.

          Vánoce proběhly v poklidné a rodinné atmosféře. Harry cítil, že už nemůže být šťastnější. Měl všechno, co kdy chtěl. Otce, Siriuse, Remuse, kamarády. Měl prostě domov.

          Nastal den, kdy se sem měly přepravit skupinky studentů, aby se zabydleli v nové budově Bradavic. Už od dopoledních hodin se do Harryho domu začaly po skupinkách přemisťoval pomocí letaxové sítě profesoři se svými žáky. Domácí skřítkové pobíhali po domě a nevěděli kam skočit dřív, ale i přesto bylo v jejich obličeji vidět spokojenost.

          Na večer se uspořádala přivítací hostina. Profesor Brumbál se ujal slova a pronesl zahajovací proslov.

         „Milí studenti a profesoři. Jistě každý ví, že Bradavicím hrozilo zavření. Ale díky veliké náhodě a štěstí se podařilo Školu čar a kouzel otevřít v Bradavicích znovu otevřít. Díky jedné velkorysé nabídce. Chtěl bych poděkovat tomuto dobrodinci. Nepřeje si být jmenován, ale i přesto bych mu chtěl tímto moc poděkovat.“ A v nové Velké síni proběhl velké potlesk.

          „Zítra každé třídě bude přidělen domácí skřítek, aby se v tomto panství nikdo neztratil. Tito skřítkové vás budou provázet do konce týdne. Rozvrhy budou stejné jako v Bradavicích. Nestali se žádné změny. A tak vám přeji dobrou chuť.“ A všichni se pustili do hostiny. Všem vyhládlo.

          A všichni se těšili až budou poznávat nové zákoutí. Hostina probíhala asi ještě dvě hodiny. A potom se studenti rozběhli do svých společenských místností. Jen Harry zamířil do svého apartmá, kde ho čekala jak Hedvika tak i jeho krásný fénix, který už podřimoval. Potter byl už taky unavený a tak nelenil a šel spát vždyť ho čeká dlouhý týden s učením. Ještě štěstí, že se připravoval přes prázdniny. Však teď nemusel nic dohánět, už všechno uměl a věděl toho ještě mnohem víc než všichni ostatní, a to do těchto lidí počítal i sedmáky.

          Když se ráno probral, svítilo de jeho pokoje sluneční světlo. Což byly divné, protože vždycky spával se zataženými závěsy. Ale dneska ne. Co se tu to sakra děje? Zeptal se v duchu sám sebe. Když se rozhlédl po pokoji, hned zjistil, co to bylo.

          „Dobrý den, pane? Má se pán dobře? Měl jsme o vás strach, tak jako pánovi přátelé?“promluvila na Harryho hlava s velkýma modrýma očima a odstátýma ušima.

          „Ach, Dobby. Ty jsi mě ale vyděsil. Ty jsi se tady objevil jako nějaké zjevení. Ale děkuji, že jsi mě přišel navštívit a taky za dárek, který jsi poslal na Vánoce. Taky pro tebe mám takovou drobnost. Chtěl jsem tě tady navštívit a předat ti ji.“ A podal malému skřítkovi zabalený malý dáreček. Dobby byl nedočkavý a rozbaloval ho tak pomalu, že už to pomaleji být nemohlo. Z papíru vypadl krásný černý kabátek. Domácí skřítek zavýskal radostí.

          „Mockrát vám děkuju pane. Ale pán neměl tolik utrácet kvůli Dobbymu.“

          „Dobby, rád jsem to udělal. Ale teď už bude muset jít na snídani. Přece bych nechtěl přijít pozdě na první hodinu pozdě.“

          Skřítek ještě po cestě ke dveřím Harrymu děkoval a hluboce se ukláněl. Harry se jen šťastně usmíval. Rychle se oblékl a utíkal na snídani. Ve Velké síni už byla snídaně v plném proudu a u Nehelvítského stolu už seděla Hermiona, ale po Ronovi nebyla ani památka.

          „Dobré ráno. Mohla bys mí říct, co máme dneska za hodiny?“ zeptal Harry, když se dával na talíř mysli s mlékem. Potter se dal na zdravou stravu. A taky podle toho vypada jeho postava. Po uzdravení se dal zase na cvičení, jak kouzel, tak fyzické.

          „No, začínáme přeměňováním, potom lektvary. Oběd a péče o kouzelné tvora. Večer mám ještě astrologii.“

          „A ještě jedna otázka. Kde je Ron? Snad nezaspal?“ otázal se s úsměvem.

          „Ne, nezaspal. Ale má rande, s nějakou holkou. Chodí s ní už dva měsíce.“ Vyprskla naštvaně Hermiona.

          „Ale, no tak. Oba víme, že Ron má pomalé myšlení. Asi mu dlouho trvá, než si uvědomí svoje cit, které …“ nestačil do říci větu. Chápal Hermionu. Už si všiml pocitů, které chovala k Ronovi. Ale Ron nereagoval. Avšak Harry tu¨šil, že mu není Hermi ukradená. Ale nejvíc se obával, že by ji to čekání mohlo přestat bavit a poohlédla si jinam.

          „Které co, Harry? Jestli si myslíš, že já k němu něco cítím, tak se hrozně mýlíš! Nezapomeň, že mám Viktora.“ Zvadla se naštvaně od stolu a zamířila na hodinu.

          Harry ještě pomalu dojedl snídani. Uvažoval, jak by měl uvolnit to napjetí, která cítil již od začátku prázdnin. Tajně doufal, že by je mohl dát nějak dohromady. Ale tušil, že by to nedokázal sám. Chtělo by to pomocníka. A při těchto myšlénkách, se omalu zadíval na Ginny, které o něčem horlivě debatovala s Deanem. Jak se dozvěděl, chodili spolu už nějakou dobu. Potter byl rád, protože nechtěl aby si Ginny dělala nějaké naděje, které by nemusely být splněny.

          „Pane Potter, pojďte se mnou prosím do ředitelny.“ Ozval se za Harrym přísný hlas profesorky McGonagallové.

          „Paní profesorko, Něco jsem už stihl udělat? Nějaký problém?“ zeptal se po cestě do ředitelny.

          „Pane Pottere, za chvíli se dozvíte, proč máte jít řediteli. Ale můžu vás uklidnit, že to nijak nesouvisí s problémy.“

          A dál se blížili k ředitelně, které se nacházela hned vedle soukromé knihovny pána domu. Ale právě tato knihovna byla na seznamu místností, která byla uvedena na seznamu, který měl Harry napsat. Měly se na něm uvést pokoje, do kterých bylo zakázáno vstupovat bez povolení majitele.

          „Čokoládová žába“ vyslovila heslo profesorka McGonagallová. A chrlič se otevřel. Točité schodiště je dovedlo až před dveře do ředitelny. Zaklepali a poté byli vyzváni, aby vstoupili.

          V tomto pokoji byli asi všichni učitelé. Asi se konala nějaká rada. Ale Harry nejdřív předpokládal, že odejdou a potom bude s Brumbálem sám, ale nikdo se nezvedal. Profesor Brumbál je vyzval, aby vstoupili.

          „Takže, jsem rád, že jsi dorazil. Jistě se divíš, proč jsi tady. Jsi tu proto, že jsi zameškal skoro polovinu roku a my tě nemůžeme pustit na vyučování dokud nesložíš zkoušky ze zameškaného studia. Přes prázdniny jsem se spojil s Ministerstvem a to tu zítra pošle několik lidí, kteří tě přezkouší. Žádal jsem Ministerstvo, aby tři dalo několik dní na doučení, ale má prosba nebyla vyslechnuta. Je mi to líto.“

          Harry se rozhlédl po celé místnosti. Všichni učitelé se tvářili nervózně, až na profesora Snape. Potterův pohled se na chvíli zastavil na taťkovi. Ten se tvářil starostlivě, asi si myslel, že jeho syn je tak hloupý, že nic do školy nedělal.

          Na Harryho tváři se vyloudil pokřivený úsměv. „Tak tedy zítra, už se nemůžu dočkat.“ prohlásil tajemně. Po takto pronesené větě, se pohledy všech přítomným na něj zadívaly.

          „Musím ti ještě říci, že to bude veřejná zkouška. Takže vyučování všech ostatních studentů bude zrušeno. Kdo přijde, ten se na tebe bude moci podívat. Dnes máš volna. Zkouška bude probíhat v jednom dni. Tím to bude náročnější. Přeji ti hodně štěstí, Harry.“ pronesl na závěr Brumbál smutně.

          Harry se rozloučil a odešel do svého pokoje. Nevěděl, jestli se má těšit, nebo zuřit. Ale rozhodně věděl, že tu zkoušku dělá. I kdyby měl udělat, nevím co.




Komentáře:

  1. Verča4. 2. 2007 19.12

    Super, doufám že nadalší nebudeme muset tak dlouho čekat.



    odpovědět
  2. lord Tomikus4. 2. 2007 19.14

    Kapitola je skvělá, ale pořád máš spoutu chyb, tahle chyba mi přišla nejvtipnější: Mockrát vám DĚLOHU pane. Ale pán neměl tolik utrácet kvůli Dobbymu.



    odpovědět
  3. Siria4. 2. 2007 19.30

    Přidávám se k Verče. A těch pravopisných chyb jsem si ani nevšimla, vážně :-)))



    odpovědět
  4. Naria4. 2. 2007 19.56

    super.



    odpovědět
  5. MarS4. 2. 2007 20.32

    Pekne a tech chyb tam snad ani moc nebylo, spise preklepu a to co psal Tomikus bych videl na chybu nejakeho automatickeho opravovace typu Word :)
    Stejne jako ostatni doufam, ze se Ti dalsi kapitolku podari pridat drive nez v breznu :))



    odpovědět
  6. imnetet4. 2. 2007 21.17

    jéééééééééééééééj kapčaaa hurááááááááááááá



    odpovědět
  7. Manik4. 2. 2007 21.35

    ještě, prosíííím



    odpovědět
  8. Cissy4. 2. 2007 21.36

    Ano, souhlasím s MarS, protože za tohle může určitě Word. A to není nějaké naddržování nebo ironie, nebo cokoliv jiného. Třeba klasika je Nehelvítská kolej. To se mi totiž stává často. Hagrid je hybrid...:( :)



    odpovědět
  9. victor4. 2. 2007 22.38

    Super a moc díky za novou kapitolu. Jsi hodná, že sis na nás vzpomněla.



    odpovědět
  10. Erona Svit-Kona5. 2. 2007 13.51

    skvělá povídka a těšim se na další kapitolu



    odpovědět
  11. Wigy5. 2. 2007 14.07

    Fakt hezký, doufám, že brzo bude další kapitolka8-)



    odpovědět
  12. iriska5. 2. 2007 16.05

    veřejná zkouška :o)) super



    odpovědět
  13. Aryon5. 2. 2007 18.12

    super kapitolka,to čekání se vyplatilo:)



    odpovědět
  14. Polgara5. 2. 2007 19.17

    Dobrý,ale věta Mockrát vám dělohu pane. Mě dostala,ale jinak kapitola nemá chybu



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: